Náš volný čas = králíci a holubi (nejen)

výstava ve V. Bílovicích za námi

16.08.2011 14:19

Uplynulý víkend 12-14/8, byl pro okres Břeclav první možností k přátelskému setkání a porovnání letošních odchovů v roce 2011 na domácí půdě. Letos pouze jako výstava místní, ale s účastí přátel z blízkého i hodně vzdáleného okolí. Mezi nimi nemohli chybět přátelé ze ZO Úvalno. I díky tomu jsme se mohli pokochat pohledem na 249ks králíků, 116 voliér drůbeže a 170ks holubů v klecích i voliérách. Za tyto jsme vděčili celkem 78 vystavovatelům z nichž bylo 11MCH, toto číslo bylo o to příjemnější, že se téměř ve vedlejším Kyjově konala ve stejném termínu 1. jihomoravská krajská výstava mladých chovatelů.

V první řadě uvedu blíže expozici králíků. Tuto posuzovali tři pánové - Jarda Přibyl, Jindřich Snítilí a Dr. Martinec. Expozice začínala poměrně zvláštně - Nvs divoce zbarvenými Martina Šlancara, holt chybička se stane a Němec je němec, tedy zde v katalogu jako obrovitý strakáč...  Následovali již ve správném pořadí na okrese celkem silní NoS v černém a modrém provedení odtří chovatelů. Oba rázy po pěti kusech. FBdiv (8) opět tří chovatelů. Další silnou zbraní našeho okresu je jistě moravské "domácí stříbro" v podobě moravských modrých. Vždyť na ně má náš chovatel - přítel Smutný - i plemenný chov. Také zde patřili k nejlepším a zbírali poháry, Staňa Juren pro nejlepšího samce (95,5) a Olin Smutný na nejlepší kolekci (378,5). 

Střední plemena začal všudypřítomný "stříbrný mor" v počtu 22ks od tria Judas, Němeček, Foltýn. Na jižní Moravě je téměř nemožné shlédnout na výstavě Vss a nesetkat se u jejich klecí s těmito pány a vždy je to setkání příjemné. Pro následující činčily velké (16) byla výstava příliš brzy, přesto již naznačili budoucí kvality a čestnou cenu získal pan Hrbáček. Vídeňáci modří (25) byli pětice chovatelů. Nejvíce jich dodal Olin Smutný a to téměř polovinu. Uvidíme na podzim, ale nejen dle bodů ale i mého vizuálního názoru byli Mm lepší a škoda že jich nebylo od něj na úkor vídně více :) Následovali černí, pro které platilo podobně jako pro předešlá plemena, že chtějí ještě čas k zrání. Šedí,... jeden pěkný samec 95,5 a čestná cena pro pana Polácha. ČA letos razantně oslábli. Upřímně jsem čekal, že nebudou vůbec. Jarda Bartoš letos ještě netetoval, a tak bylo jasné že jeho 16ks zústane doma. Ale slíbil, že Mikulov už stihnou :) Jaké bylo překvapení ze dvou kusů slečny Kachyňové. Sice slabší, ale fajn že vůbec byli. Já se také inspiroval a pořídil samičku. Počkáme ale raději až na podzim a na rok budou albíni snad ještě silnější. Další ze "zbraní" našeho okresu? Červení novozélandi. Bohužel se nám zde podobně jako poslední léta bodově nedaří, ještě že to pak aspoň na těch Hodonských výstavách vyjde :) Burgundské reprezentuje v okolí jen chov pana Málka. Škoda, vždyť jde o tak užitkové plemeno. Ale byli a to se cenní! Kalč bylo také poskrovnu. K mladým zvířatům se přidala v tomto období horší barva a bylo vymalováno.

Příjemné překvapení čekalo u luštičů a opět za to mohl Martin Šlancar. Pět kusů 94-95b a bohužel jedna výluka za bílou skupinu, kterou vidělo snad 10 lidí a včetně všech posuzovatelů v pátek. V neděli tam překvapivě nebyla, stejně jako oceňovák... ale fuj! Další národní plemeno - ČSč - se u nás na okrese ukazuje ve vyšších počtech, většinou má ještě jeden poznávací znak "péčko v uchu". Letos přítel Machač dovezl na 15ks, těchto panenek a opět uspěl. Čestnou cenu měl za kolekci 377b. 

Za zpestření lze považovat Bím, MaBdiv, Čm, Dl i Čč. Další plemeno a to Sž se v budoucnu patrně na okrese rozroste, a to na úkor právě posledně jmenovaného. Může za to i pěkná samička přítele Dobrovolného s pohárem. K žlutým pak byli k vidění i "divočáci" a opět "mor" světlého stříbra (23) a opět v tom měl prsty Milan Judas (19). Další plemena již těchto počtů nedosáhla a tak jen zmínku: Tč (3), Ččp (8), Heč (3), Hem (3), Zči, Zbíč (4), Ztč (2), Zdiv. O tato všechna se již postaral vždy jen jeden chovatel. 

Následovala v Bílovicích vždy silná drůbež. Ani letošek nebyl vyjímkou, spíše naopak a drůbež nabídla podívanou 116 voliér! Na úvod husy, jak jinak české a i dvě chocholaté. A dvě maďarské. Kachny a dnes médii milovaní indičtí běžci. Dále kachny čárkované, smaragdové, srovnání nabídli zakrslé bílé dvou vystavovatelů. Pižmovky jako hnědé sedlaté pak uzavřeli sekci vodní drůbeže.

Z hrabavé drůbeže byly k vidění hamburčanky, leghornky, minorky černé, vlašky koroptví a černobílé, amroxky, australky, barneveldky dvojlemové, hempšírky, maransky, oravky, plymutky bílé a žluté, hedvábničky bezvousé bílé a černé, zdr. vlašky stříbrné, zdr. barneveldky dvojlemové, zdr. hampšírky, zdr. plymutky žluté, zdr. velsumky rezavě koroptví, zdr. vyandotky černé, žluté, bílozlaté, koroptví vlnité a hnědělemované. Dále zdr. holanďanky bílé, modré, černé a červené. Zdr. holokrčky žíhané, modré, černé, antverpští vousáči černí, černobílí, křepelčí, stříbrně křepelčí, trojbarevní. 

Jako vždy byly úspěšné černé bantamky MCH Patrika Rohrera. Uvádím jej až teď, neb mezi dalšími plemeny již nefiguruje nikdo z rodiny Rohrerů. Více méně až dosud nebylo zmíněného plemene, které by nemělo alespoň jednoho zástupce dodaného tímto rodinným klanem , jenž tvoří děd Václav Rohrer starší, Václav Rohrer mladší (nově předseda OV Břeclav, předseda OOK drůbeže, adept na posuzovatele drůbeže) a jeho syn Patrik (celorepublikově asi znám díky fotografii jeho zakrslé bílé kačenky z Lysé oceněné 99b), jenž bude ještě dost let patřit mezi mladé chovatele a drůbežáři nejen okresu Břeclav v něm mají nejen naděje do budoucna, ale již dnes oporu okresu na soutěžních výstavách nejen u drůbeže.

Do úplného výčtu chybí ještě zmínit zakrslé rousné porcelánové, perlově šedé, černé, stříbrné tečkované a expozici bažantů, tvořenou zlatými a stříbrnými.

Holubářskou část výstavy, umístěnou hned vedle hlavního vstupu na výstavu si nenechala ujít ani velká většina z laických návštěvníků. Vždyť právě u holubů, které mnozí z nich znají jen jako obtížné městské "parazity" kálející všude okolo, bylo nejvíce patrné co s nimi um chovatelů dokázal. A to předně díky holubům se zvláštním druhem opeření - pávíkům, kapucínům, a dalším či díky barvám a kresbám u nich vyšlechtěných a prošlechtěných snad až k dokonalosti - hýl, lahore černý a mléčný či moravský pštros červený a červený běloocasý, šupinatý černý, modrý a červený. Či nakonec díky specifické stavbě těla jako ji můžeme vídat u NVH, piešťanského obra, giganta, mountabánce, texana  a nebo u voláčů. A to od drobných BV přes moráky, slezské voláče po četné české staváky.  Škoda, že nebylo možné se takto pochlubit i dalším specifikem holubí říše - bubláním ve větší míře, než nabídl bublák arabský, který tam osamocen zcela zanikl. Ale i tak bylo nádherné vidět ty oči dětí a jejich rodičů, nechápavě sledující výsledky mnohasetlet cílené holubářské píle. Právě v těch chvílích člověk - chovatel může pochopit a ocenit smysl vystavování zvířat i v ty méně výhodná období pro jeho svěřence. 

A právě za to bych rád všem zúčastněným, vystavovatelům a výborné partě velkobílovických kluků, poděkoval. Dále popřál mnoho úspěchů a radosti s odchovy a snad i chuti do dalších takových akcí, kde není hlavním smyslem a cílem "sběr" ocenění a pohárů, ale právě vidět ten úžas a zájem o očích nejmenších. 

Vyhledávání

Kontakt

Adam HELLINGER

Anketa

Chtěli byste se stát členy některé ZO ČSCH?

Ano (48)
83%

Ne (6)
10%

Nevím (4)
7%

Celkový počet hlasů: 58